Miky Balboa

Málem jsem byla králem a málem jsem ani nenapsala tento článek. Po dvou-třech měsících klidu jsem se dostala k blogu (zatímco mi schnou vlasy), ale to bych nesměla zapomenout svůj email a heslo k němu, ... :D

Konec dobrý, všechno dobrý a už můžu ťukat do klávesnice.

Naposledy jsem se zmiňovala o tom, jak jsem dostala kopačky. Je to moc hezká věc, dá se s tím čutat do balónu, nebo třeba jen tak dělat drny v trávě... prostě tvrdý nástroj, co vám budu povídat. A tvrďák jsem teď i já! "Naordinovala" jsem si takový program, až jsem neměla na nic čas. Ale víte, co? Ono to jinak nešlo. Asi bych se zbláznila, kdybych měla ještě víc času na přemýšlení o chlapech! :D A dostala jsem ne jednu lekci. Takže po třetím zklamání v tomhle roce se momentálně nacházím ve fázi

"nezajímáš mě, i kdybys byl svalnatý Tom Cruise se šarmem George Clooneyho a rošťáckým výrazem Jamese McAvoye".

Jsou to pašáci, co? Ale radši si nechám zajít chuť :)

Radši teď běhám, bruslím, posiluju, skotačím při badmintonu, opaluju se, čtu si beletrii, znova se učím španělštinu, jezdím na výlety a festivaly, starám se víc o zvířátka, venčím pejsky z útulku, rozmazluju se nákupy (i když jen drobnými), cpu se zmrzlinou, přihlásila jsem se na 3 tělocviky a sportovní masáže, které už teď trénuju na sobě. ;-) Taky se chystám zúčastnit charitativního běhu pro nemocnou holčičku, za pár dní pojedu se školou na pořádně tvrdý trénink "zdravotnických postupů při povodních" ve skautském stylu. Pak hurá na konferenci a snad i na další soutěž - už jsem stihla tři :-D Mezitím jsem odchodila pár set hodin praxe a udělala zkoušky do školy.. tedy až na jednu, která mě ještě čeká.

Každopádně mám ze sebe radost! :)

... Akorát to objetí mi chybí... každý večer teď spím s obří plyšovou opicí, kterou můžu totálně zmuchlat :D

... To je ON, mého srdce šampión!

PS: jinak jsem v pořádku! :D

Osmá karta tarotu

http://jasana.blog.cz/0705/taroty-i

Každý, kdo si tu kartu vytáhl, bál se. Já ne. Vím, že neznačí odchod fyzický, ale hlavně psychický. Znamená změnu, i když v počátcích rozhodně nepříjemnou. A po ní přichází nový začátek. Vytáhnu si ji pokaždé, když se blíží rozchod. Nechápu, jak to funguje, ale prostě je to tak.

Nepsala jsem dlouho články, i když bylo o čem. Jen má nálada nebyla. Ani teď moc není, ale přesvědčení, že zítřek bude lepší mám, a tak jsem se rozhodla zas něco připsat ;)

Celý můj život, jak jsem ho znala doposud, se velmi pomalu ale jistě mění. Skoro bych byla radši, kdyby se to tak nevleklo. Někdy mi připadá, že jsem vážně vyspělejší a konečně vím, co od života chci. A za dva dny na to mě přepadne depka z toho, že vůbec nevím, co budu dělat. Šílený!! :-P Naštěstí se tyhle změny nálad odehrávají jen ve mně, na lidi okolo se směju stále stejně jako kdykoliv předtím.

Po většinu času dělám věci, které musím, chodím ven a komunikuji s lidmi, ale nic mi to nedává. Jsem prázdná, zmatená, někdy naštvaná a jindy smutná. Tak jsem se rozhodla, že si v tom životě pořádně uklidím a začala jsem ve svém pokoji. Ale už mě to nebaví :D Tohle uklízení zbytků života i nedodělků z reality bude trvat déle, než jsem si myslela. A doufám, že potom konečně zahlédnu cestu, kudy kam ...

Zkouškové zkouškovééé

Začínám docela magořit ... Ale ještě je to v pohodě, teprve až začnu panikařit, bude to zajímavější :D Hodně z vás teď píše o tom, jak se učí, a tak nestíhá moc psát na blog. No já když si chci odpočinout od učení, tak jdu vždy na blog nebo na jiný blogy :)) Zkouškový je jedno z mých nejméně oblíbených období v roce (speciálně to letní, kdy se vám chce spíš na koupák než na židli/postel/zem - podle toho, kde se vám zrovna válí učení). Hlavně středoškoláci nebo ti, co na VŠ nikdy nechodili, si myslí, že je to období volna, kdy se musíte párkrát něco naučit. No kéž by! ;)

Jasně, že se neučím nonstop každý den celé zkouškové, ale ani nemám čas si jít někam nakoupit a užívat si jiných radostí :P Stejně většinu času strávím neefektivním učením a pár hodin před zkouškou to sypu do hlavy, ale svědomí by mi nedalo, kdybych šla někam, kam zrovna nemusím...

A protože nemám příliš o čem psát, ukážu vám fotky z dnešního dne :) Pardon za kvalitu, ale je to focené mobilem, protože můj foťák se neumí domluvit s baterkama :P

Vypadám jak obluda z obludária :D Berte to jako informativní obrázek, o kolik jsem si nechala zkrátit vlasy.

Otestovala jsem dárek od Abua - pečený domácí čaj

 

Obsahuje borůvky a kardamon + šťávu, stačí použít 3 lžíce ;)

Přišla mi zásilka z Mixit, už se těším na ochutnávku!

Jako vždy, zvládám roli studenta a chovatele v jednom :D

PS: chystám se napsat článek o henně, zítra musím během dne stihnout písemné i ústní zkoušení (u toho je nejhorší čekání než příjdete na řadu), využít svůj hlasovací lístek (protože minule jsem to nějak nezvládla :D), připravit se na maturitní ples gymplu, kam jsem chodívala, a užít si ho s kamarády (a nejraději si vylít všechny informace z hlavy! :P).

Pořádání Silvestra

To jsem si na sebe zas jednou upletla bič. A pořádný! Už je to dávno, co jsem slavila Silvestra někde na chatě s partou přátel. Většinou prostě jen dřepím doma na zadku a nijak neslavím. Bývá to pro mě den jako každý jiný. Zajdu si na procházku do lesa, abych pobrala trochu té duševní síly do nového roku a zamyslela se nad uplynulými událostmi v roce minulém. Inu, tentokrát jsem se rozhodla pro změnu ;)

Již sedm let rekonstruujeme chalupu, kterou jsme zdědili (spíš za trest, ale teď už to začíná vypadat hezky). Od letoška se dá bydlet i vevnitř, a tak zažije tahle stará roztomilá chaloupka první opravdickou párty :D Doufám, že to vydrží. Jinak by byl všem dalším akcím konec :P Zatěžkávací zkouška bude větší, než by mě vůbec napadlo. Na poslední chvíli se přidali další lidé, takže organizace nabývá neúměrných rozměrů. Ještě jeden telefonát a jeden neočekávaný problém (že jich bylo požehnaně) a už mi to vážně přeteče přes hlavu. Až mě příště napadne pořádat nějakou akci, přidržte mě, prosím, u země :) Díky :P

PS: určitě to bude fajn, jenom teď plaším (protože jsem velká perfekcionistka) a v novém roce dám vědět, jaké bylo skóre: barák vs. pařmeni :D

Die another day

21. prosince se mělo cosi na světě změnit, jak všichni doufáme, k lepšímu. Tak jsem se pustila do změny vzhledu blogu (ať žije prokrastinace!), snad tedy taky k lepšímu :) Co na to říkáte? Přirozené barvy mám moc ráda a myslím si, že kě mě tak nějak sedí ;)

Jednou jsem dostala k narozeninám dárek ve formě sezení na téma "barevná typologie" s jednou slečnou, která na to měla kurz. Myslím si, že krátký kurz na toto odvětví v dnešní době už nestačí. Debata trvala zhruba hodinu, dozvěděla jsem se, co mi sluší za střih a barvu vlasů, druh a tvar šperků, vůně, typy, střihy a barvy oblečení atd. Nakonec jsem byla i vzorově nalíčena způsobem, jakým se já prostě nikdy nenamaluju :D

Slečna určila,  že jsem podzimní typ. A to bylo vše. Zjistila jsem, že rozdělování je mnohem širší (a opravdu složité), takže mi to za tu cenu (kterou jsem tehdy naštěstí neplatila) přišlo ze zpětného pohledu celkem ošizené, resp. slečna mě asi nechtěla nějak šidit, ale holt nedokonalé. Tak jako zprvu váhala ona, i já si nejsem přesně jistá, jestli jsem zimní nebo podzimní typ. Ať nad tím přemýšlím sebe víc, nemůžu se rozhodnout. Chtěla bych si zajít na novou, ale už úplnou konzultaci s nějakou odbornicí :) Nemáte tip? ;)

A jak jste se vy postavili ke "konci světa"? Ani jste to nevnímali nebo jste to brali jako nový začátek..??

PS: Vím, že to není úplně aktuální, když je 26. prosince. To ten vánoční shon :D

Předvánoční přípravy

V pomyslném seznamu věcí na Vánoce si odškrtávám jedno políčko za druhým :) Určitě jste už stejně nachystané jako já ;) Včera večer jsem dobalila dárky, den předem jsme zdobili stromeček a dneska mě čeká nejdříve méně zábavná část (úklid :P), upéct dort pro švagrovou (to zas bude experimentování :D) a odpoledne mě čeká už jen zábava v podobě Vánoční párty s kamarádkama. Moc se na to těším, budeme si pouštět filmíky, popíjet svařáček a pak.. kdo ví? :D

Všichni vědí, že mám ráda fialovou :D

Letošní Vánoce doma strávíme poněkud netradičně, a to 23. prosince. Občas jsme museli změnit program, protože mamka dostala v práci noční, ranní atd. Ale tohle je poprvé, co to přesouváme rovnou na jiný den. Leč nejsme už děti, aby nám to vadilo :) Naopak dělám si srandu, že máme u Ježíška VIP postavení :D Ale ani 24. o Ježíška nepříjdu. To se zase staví u přítele. Mám to já letos štěstí, slavit Vánoce dvakrát :oP

Smutek

Ošklivá neděle! Asi to taky znáte. Už při vstávání se jakoby něco "změní" a pak to pokračuje v podobném duchu po celý den. Bude na tom něco pravdy, že, jak si nastavíte ráno, tak prožijete zbytek dne...

Asi se z toho potřebuji vypsat.. Nechci být totiž smutná, až za chvíli půjdu k přítelovi. Vždycky se snažím nepřenášet své problémy a negativní pocity na ostatní. Na druhou stranu není nejlepší v sobě všechny chmury skrývat a dát jim tak možnost se dál rozvíjet a "kynout".

Takže, co se stalo?

Od čtvrtka jsem bydlela u nejlepší kamarádky, abych jí tam pomohla s rekonstrukcí bytu. To vám byla idylka :) Dvě slečny, dokonale sladěné v kuchyni.. žádnej chlap nám tam nedělal bordel, neprděl, nesmrděl, nekrkal.. :D Intuitivně jsme si vymýšlely program, byly jsme spokojené, mohly jsme jen tak krafat, koukat na videa, pouštět si písničky... Nevyskytl se žádný problém. Teď na tyhle chvíle zasněně vzpomínám a říkám si, proč to takhle nejde pořád a všude.

Pak jsem přijela domů. Přišla tvrdá realita. Máma měla očividně zkaženou náladu díky 3 jiným věcem, ale já byla perfektní terč. Dnes jsme společně slavily její narozeniny a můj svátek. Tyhle situace jsou očividně dost stresový. Jinak si neumím vysvětlit, proč jsem dostala asi tak 3x seřváno za NIC.

A k tomu pořád samé rozkazy.... "pojedeš se mnou vybrat dort (a k tomu ještě 2 hodiny nakupovat), běž k babičce pro ty věci, které jsem chtěla... přijela jsi pozdě domů, ukliď si v pokoji, že mi pomůžeš udělat pohoštění?... uklidni papoušky, běž se věnovat sestřenkám, vem si ty papoušky k sobě, ať neřvou.... nalij holkám pití a postarej se o ně... proč se nestaráš o ty papoušky, běž utřít nádobí.... dej toho psa pryč, holky se ho bojí.... Michalo, okamžitě ty papoušky zavři.... jakto, že to nádobí ještě nemáš?.... Michalo, slyšíš mě, zavři ty papoušky... vyfoť můj dort.... atd atd atd...!!! :(

Jsem snad robot?

Podotýkám, že nejsem lenivá. Jsem dokonce hyperaktivní. O všechny se starám, věnuju se jim, jsem na všechny milá. A co za to? .. :/ Už se těším k přítelovi. Přeji si jen jedno: schoulit se hluboko, hluboko do jeho náručí, schovat se tam před těmi zlými lidmi a nevykukovat ani špičkou nosu! ;) Alespoň pro dnešek.

A až se z toho tvrdého světa trošku vzpamatuju, napíšu Vám i o těch hezkých zážitcích. Hlavně o nákupech z Prahy. Vlastně mě napadlo, o tom natočit video, co myslíte? :)

Přeji krásný zbytek večera a každý další den co nejpohodovější, ať už na Vás číhá cokoliv :))) Páá.