5. 11. 2012

Maminka

Toto je první díl seriálu o lidech a zvířátkách kolem mne, kteří mi jsou natolik blízcí, že jsem se jim rozhodla věnovat minimálně jeden článek na mém blogu. Vtáhnu vás tak trochu do mého života a přiblížím vám svoje okolí :) Každý z těchto lidí mě svým způsobem ovlivnil a inspiroval, takže mi tento nápad přišel jako naprosto samozřejmý ;)


Mám velice mladou a krásnou maminku. Lidé na ulici si o nás často myslí, že jsme sestry (jen mamka má blonďaté melíry). Zdědila jsem po ní postavu, vlasy, tmavě modré oči, malou pusu, křivé zuby a špatný zrak :-D A taky nějaké vlastnosti, i když v tom jsem jiná a i cíleně se od ní snažím odlišit, protože mám absolutně jinačí prostředí kolem sebe, než v jakém žila ona.

Neměla to zrovna lehké. Studium za socialismu, učitelky na ní měly spadeno kvůli tomu, že jsme odmítali tehdejší režim. Poslaly ji šít boty do Sázavanu. Pak - ve svých 18 letech - otěhotněla. K překvapení obou rodičů to měly být hned děti dvě :-P

Tenhle stav jí ale vlastně zachránil, protože šla na mateřskou a tlak z práce, aby přešla do komunistické strany zmizel. Bohužel celé těhotenství trpěla tzv. "hyperemesis gravidarum", nebo-li nadměrným zvracením. Takže skončila v nemocnici na kapačkách. Pustili ji domů jenom dvakrát: na svatbu a na Vánoce.

Rozbalování dárků o Vánocích. Mamka dá hodně na horoskopy a podobné záležitosti .)

Za nedlouho se nám narodil i mladší bráška. Mamka si těžko hledala práci (znáte to, jak po vás všude chtějí praxi, kterou ale nemůžete mít, protože vás bez ní nikde nechtějí přijmout?). Některé věci se prostě nezměnily :-D Nakonec se usídlila v Ruzyňském letišti, kde pracuje dodnes. Má tam celkem slušný plat, který ale celý padne na uživení naší rodiny. Obdivovala jsem, jak vždycky byla pevným finančním pilířem, který držel finance naší rodiny nad hladinou. Vždycky na sebe brala půjčky a i momentálně si plní svůj velký sen o chaloupce, který už má skoro hotový ;-)

Zbožňuje serepatičky všeho druhu :-D

Pak přišla, myslím si, že jedna z nejtěžších zkoušek v jejím životě. A to byl rozchod s naším tátou. Nesla to opravdu hodně těžce... a kdo ne po 20 letech vztahu s chlapem, s kterým žila od velmi mladého věku a má s ním tři děti? Situace, že je najednou nezadaná ji změnila. Začala se chovat víc puberťácky, až jsem si někdy říkala, že ji vychovávám já :-D Sice nemám ségru, ale máma mi ji na 100% nahrazuje. Bere si na sebe moje oblečení bez zeptání, půjčuje si moje šminky, šperky, ...

Ze všech sportů asi nejraději bruslí ;o)

Dnes už je to vše mnohem lepší. Po nějakých těch útrapách si našla přítele, s kterým jezdí často na výlety a zdá se mi docela spokojená :-) Objevila "kouzlo" facebooku. Hned jak vstane nebo příjde domů, zaleze si k počítači, píše si se svým zlatíčkem, všechno sdílí, lajkuje a hihňá se u toho... Hlavně, že nám dřív nějakej fejsbůk zakazovala :-D
Také se více zajímá o módu (ptá se mě, co jí sluší a ještě víc si půjčuje mé oblečení), začala si nakupovat kozačky, kabátky, náušnice, ... A protože ten její je sportovec, tak se i více hýbe. No mami, omládla jsi! ;-)

Jeden z mnoha výletů.

Víc už vám na maminku neprozdradím, ale doufám, že se vám tenhle typ příspěvku líbí ;-) O kom byste chtěli článek příště? Mám vybrat někoho z rodiny, nebo na střídačku udělat téma zvířátkové?
Pa pa a přeji příjemný začátek do nového týdne! :-)

7 komentářů:

  1. Ví maminka o tom, že o ní píšeš? Na jejím místě by se mi to teda hooodně nelíbilo.

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím, že znám svou maminku nejlépe a vím, co by jí vadilo či ne. Všechny zveřejněné fotky už na internetu jsou a snad jsem o ní nenapsala nic ošklivého. A v tomhle ohledu jsme doma dost liberální ;-) Kolikrát mě prosí, ať za ní dám nějakou fotku na FB nebo něco napíšu :) Vidím tenhle článek jen jako pozitivní reklamu, to by se ti nelíbilo? ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, pravda, nepsala jsi nic špatnýho, to zas naopak. Ale být na jejím místě, tak bych nechtěla, aby si takhle osobní informace mohl každej přečíst. Ale jak píšeš, znáš svou mamku nejlíp :) Já osobně tohle sebesdílení přes blogy moc nechápu (přestože je hrozně ráda čtu), já bych na to neměla "koule" :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V pohodě, je to tvůj názor a proč ne :) Mě ty info kupodivu zas tak osobní nepřijdou (myslím tím, že bych mohla napsat mnohem důležitější a intimnější věci). Třeba to s tím těhotenstvím mi přijde jako důkaz ohromné síly a odvahy, za který by si zasloužila metál. Nebo, že má křivé zuby a špatný zrak.. no to jsem napsala i o sobě a rozhodně nám neublíží, když to někdo zjistí :)
      Tohle je prostě můj styl a tak. Já bych zase nebyla schopná dávat na blog krátké články pořád s recenzí na kdejaké výrobky, protože mi to připadá takové nějaké umělé či co.. Nevím proč :)

      Vymazat
    2. Ju a ještě jsem chtěla dodat, že bych jí to teoreticky i ráda řekla. Ale je to docela problematické, když nechci, aby se o mém blogu dozvěděla :D Stačí, že s ní sdílím celý svůj život. Chtěla bych i kousek prostoru pro sebe :) Což mi ale nebrání v tom, o ní něco napsat. Pokud máš tyhle články ráda, těš se na další. Je tu ještě pár mých miláčků :D

      Vymazat
  4. maminka opravdu vypadá mladě a šťastně :)
    já osobně bych toto taky neudělala, nepsala bych takovýhle článek, já na blog nezveřejňuji, ani jména mých známých, maximálně občas fotka s kamarádkou, ale rodinu, bych asi na internet nedávala, ale tohle je úplně každého věc, článek je moc hezký, ale já bych na to neměla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chvíli jsem přemýšlela nad tím, jak v článcích označovat lidi. A pak jsem si uvědomila, že kdybych každému dávala nějakou přezdívku nebo zkratku, za chvílibych se v tom zamotala. Takže jména tak, jak jim říkám, příjmení samozřejmě ne :)

      Vymazat

"The peace be with you" :-)