Problémová velikost

Můj drahý byl dnes na pif paf hře (tak nazývám paintball), a když se vrátil domů celý zmalovaný, dostal pán tvorstva hlad. A protože měl chuť na čínu, vyrazili jsme spolu na oběd do nedalekého nákupního centra Oáza. Můžete si tam vybrat mezi 2 čínskými restauracemi.

Rozhodli jsme se, že ochutnáme suši, jelikož jsme to už chtěli udělat předtím a zatím nebyla odvaha. Abu si objednal menu, kde bylo 8 mini kousků suši, kachní plátky, bílá rýže, omáčka a zelný salát. Já jsem zkusila také něco nového a dala jsem si kuřecí kousíčky v těstíčku s nudlemi. Sice u toho psali, že je to sladké, ale taky to mělo u obrázku 2 papričky. Což se ukázalo jako ideální kombinace. Po zkousnutí to mělo chuť sladkého, ale pak se vám v ústech mírně rozhořel plamen :D

Ale o tom jsem původně nechtěla psát.. Když už jsme se takto dostali do nákupního centra, nakoukli jsme i do dalších obchodů. Přítel mě zatáhl do GATEu. Vlastně jsem tam ani nechtěla, protože nic nesháním. Kolikrát radši vybírám oblečení pro Abua než pro sebe :) A taky, že jsem byla úspěšná, protože si na můj popud koupil hned 2 kousky oblečení! :D

Já jsem byla spíš nešťastná... jako vždy. A o tom vlastně je tento článek. Mám totiž drobounkou postavu. Znám i holky, co jsou menší, ale těch moc není (v ČR + SR). Takže asi jen málo lidí úplně pochopí, jaké máme problémy. Hodně mých kamarádek mi totiž postavu závidí a tyhle "nakupovací potíže" vůbec nezná. Má nejlepší kámoška mi dokonce jednou řekla, že kdyby měla takovou postavu jako já, pořádně by se "vykundila"... no víte, jak to myslela. Prostě se hodila šik!

Jenže to tak snadné není. A to opomíjím mé finanční rezervy.

V obchodě jednoduše prakticky skoro nebyla moje velikost. Mám XS, v UK číslo 2 až 3, kalhoty 34 mi jsou více méně akorát, ale stejně je u nich potřeba pásek, boty 36 (většinou najdete v dětském oddělení)... Neříkám, že tam mou velikost neměli vůbec. Ale ten výběr! :( Vše, co se mi líbilo, mělo minimální velikost M. 

Tomu říkám svoboda. Pokud bych zašla do lepších obchodů, tak ano.. tam bych těchto čísel našla víc, ale na to zas nemám ty potřebné penízky.. A tak to je dokola a dokolečka, a proto nerada nakupuju oblečení.

Ze všeho nejhorší je vybírání kalhot. VŽDY je zkracuji a musím používat pásky (což není dobré, protože jsou často vidět pod svrškami). Ani u bot to není nejlepší, protože mám navíc jednu nohu trošku menší :D Hlavně se mi zdá, že se konfekční velikosti zvětšují. Dříve jsem v pohodě nosila 36 a to jsem byla hubenější než dnes a teď je mi to velké. Také máte ten pocit?? Oblečení se navíc prodlužuje. Dřívější tílka byla nad boky a dneska nosím XS nad kolena... Který chytrák to oblečení navrhuje? *ťukám si na čelo*

 

Podobné jsem si koupila :)

Nu, ale abych jenom neplkala, tak samozřejmě vím, že na tom nejsem zdaleka nejhůř. Co teprve chudáci s velikostí nohy 46? A jemu podobní obři? ;) Nakonec se mi dneska podařilo "ulovit" 2 kousky. Není to nic světoborného, ale vybírat jsem si nemohla.

 

Už dlouho jsem sháněla červené kalhoty a dnes sem našla jedny ve velkosti 32, takže super. Sice si je budu muset zkrátit, ale to už je běžná nutnost. Také jsem našla dlouhý černý kabát na podzim. Snažila jsem se v něm vyfotit, abych vám ho ukázala (kalhoty vyfotím až po úpravě).

Moc mi to nešlo, přiznávám.. fotit sama sebe v zrcadle není zrovna nejlepší řešení. Budu muset zlanařit nějakého fotografa :)

A je hotovo! :)

Školní minority report ;)

První týden v 3. semestru je úspěšně za mnou. A vážně netuším, jak to budu zvládat dalších 13, protože po tomhle jsem byla MEGA MEGA a ještě jednou MEGA unavená!!! =D Jak to lidi děláte? Mám dojem, že můj mozek ne a ne nastartovat.

Hned v pondělí ráno jsme se setkali s novým učitelem - externistou. Za každou 3. větou dělal sexistický narážky, zcela otevřeně mluvil o tom, jak se na jejich záchrance šuká (pardon) a o dalších věcech, které byste určitě nechtěli vědět... Jeho první reakce na mne, když četl prezenci, byla: "Vy byste se měla vdát, máte hrozný jméno!"... What the hell? Budu si na něj muset ještě nějaký čas zvykat, ale na příští hodinu rozhodně nepůjdu s výstřihem! ;)

V úterý to celkem šlo, místo praxí jsme si museli zařizovat praxe :D Večer jsem dokonce stihla i nějaký to 1, 2, 3 malá pivíčka a šla jsem spokojeně spát ve 12.

Ve středu nás čekalo nepříjemné překvapení v podobě písemky. Jo, 3. den školy! Samozřejmě, že nikdo nic neuměl :P Celkově se ten den dal přežít, protože nám něco odpadlo díky Strahov Open air - který pořádá naše škola. I tak jsem doma usnula u televize (což se mi normálně vůbec nestává).

Ve čtvrtek to bylo opravdu vyčerpávající, protože jsem měla od 8 do 8 (jak u nás říkáme: Máš desítku nebo dvanáctku?). Ranní přednáška odpadla, což jsem samozřejmě nevěděla -> je fajn být ve škole o dvě hodiny dřív... Dostala jsem k tomu navíc za úkol referát a 2 prezentace. Rozdělování stylem "Nikdo si nechce vzít prezentace, tak je udělá prvních pět lidí" mě vážně baví, když jsem jako první v pořadí.

Díky bohu, že byl v pátek státní svátek :) Celkově mi odpadla asi třetina výuky a stejně mě to unavilo. Celý prodloužený víkend jsem pak strávila buď u přítele nebo u sebe doma a střídavě jsem hlídala papoušky nebo králíčka. Do toho se snažím udělat tu jednu pitomou práci a nějak mi to nejde :(

Sameček

Papouščátka milují kolíčky a věšák je pro ně super prolejzačka. A co teprve prádlo, které mi pomáhají rozebrat (rozuměj rozkousat)! :D

Samička

Na chvilku jsem se od učení rozptýlila předěláváním vzhledu blogu. Jak se vám změna líbí? ;) Doufám, že máte ve škole víc klidu a kratší vyučování!

Miky

My day - random photos Vol. 1

Za pár hodin jdu na párty mojí kamarádky a ještě ani nemám vybrané oblečení. Tááákže, protože nemám moc času na psaní, rozhodla jsem se udělat spíš random photo článek :) Kvalita fotek není zrovna ideální, protože jsem je pořizovala mobilem, ale snad se vám to bude líbit ;)

Kdopak chodí na koláček?

 

Slečinka se nechtěla fotit :P

Troška relaxování ;-)

Večer jsme u sestřenky hráli naši OBLÍBENOU hru :-P

Jejich pes miluje hrušky... Už jste to někdo viděl? :D

Extra zdravá večeře v půl 1. ráno..  Přenesla jsem toastovač z 18. století k přítelovi do pokoje, abych nevzbudila jeho mámu, a tam si v poklidu grilovala párky =D

Tohle, zastánci zdravého životního stylu, prosím přehlédněte :)))

Filmové tipy 1

Kdo ještě neviděl další díl Step Up a je stejný fanatik do tanečních filmů jako já, udělal chybu a měl by ji rychle napravit :) Byla jsem na něm s mamkou v kině na Zličíně. Hned potom jsem šla ještě s přítelem na medvídka. Na to, že chodím do kina tak 2x ročně, je to překvapivé. Měla jsem prostě filmový večer a klidně bych si to hned zopakovala :D

A možná nejsem daleko od pravdy. Tuším, že mamka bude chtít vidět poslední díl Twillight ;)

Tohle je ukázka z filmu Let's Dance: Revolution. Preferuju čistější umění před tím "drsným", které je dneska tak oblíbené (a ve filmu ve většině). Mou lásku k tanci jistě vysvětluje taneční minulost.
Tak už se pojdťe kochat...

A zde dávám i trailer na Méďu. Minimálně na zkouknutí u sebe doma vřele doporučuji. Kdo se rád zasměje, toho tahle komedie rozhodně potěší. Za sebe můžu říct, že jsem se v kině ještě nikdy tak nebavila (a lidé okolo mne taky). ;)

A do třetice mám ještě jeden tip: Svět podle Prota (v originále K-PAX). Oscarové sci-fi drama, které se točí okolo 2 hlavních mužských postav. Mám ráda fantasy a sci-fi filmy a když je to ještě k tomu i psychologické, neváhám s kladným hodnocením. Perfektní je i hudební doprovod :)

Narazila jsem na tento film jen tak náhodou, když jsem brouzdala po Youtube a vůbec toho nelituji. A kdo si rád nejdříve přečte knihu před filmem, předem na to upozorňuji. Mnoho lidí říká, že kniha je ještě lepší, ale film je rozhodně také dobrý. Na ČSFD má krásných 86%. Ve videu je pouze soundtrack ..

Vidíte, že mám docela rozmanitý vkus. Čemu se spíš vyhýbám jsou horory. Za případné další náměty a tipy na další filmy / seriály atd. bych byla moc ráda ;)

Za zvířátky

Po bláznivém pátku a sobotě jsem se musela trochu zrelaxovat, a tak jsem navrhla přítelovi, jestli se nezajdeme projít. Ráda chodím do lesa, který se jmenuje "Bažantnice" a nachází se jen kousíček od místa, kde bydlím. Navíc kolem něj chodíme i běhat. Zvykli jsme si procházet se právě v něm a po jeho okolí, protože je to tam prostě krásné v jakoukoliv roční dobu ;) Vzali jsme s sebou i staré pečivo, jelikož jsme předem věděli, že zajdeme k rybníku, kde pravidelně krmíme kačenky a kačery :)

V pondělí jsem musela jít na studijní oddělení zařídit hromadu věcí. Tušila jsem, jaká obrovská fronta tam bude, takže jsem radši vyrazila hned na začátek úředních hodin. Počkala jsem si ve frontě skoro 2 hodiny... V té nevětrané chodbě jsem měla co dělat, abych s sebou nesekla o zem. Pak jsem dalších 20 minut vše zařizovala (paní je vážně zbržděná!). Abych se uklidnila, stavila jsem se cestou zpátky u babičky a dědečka. Dlouho jsem je neviděla a ony jsou na mé návštěvy docela zvyklí.

Zrovna byli v plném zápalu vaření a kuchtění, tak jsem se jala jim pomoci. Vypeckovala jsem všechny švestky (a že jich bylo asi 15 kg!! :D), obalila řízky a nakrájela brambory. Za odměnu jsem dostala oběd :)

To nejsou všechny švestky :D

Pro miláčka

S mákem i drobenkou

Dorazil i přítel a děda nás odvezl autem do centra města. Abu si koupil lístky na hokej (šílenství okolo Jágra :P). Potom jsme se procházeli už bez dědy městem a obhlíželi výlohy a obchody. Chtěla jsem najít nějakou inspiraci, co dát k blížícím se narozeninám právě zmiňovaného dědečka, ale místo toho jsem jen narážela na věci, které bych koupila sama sobě :D Nakonec jsem si koupila jen nezbytné věci do školy.

Když nám vyhládlo, koupili jsme si Fornetti a k tomu malinovku. Protože bylo stále ještě slunné a teplé odpoledne, sedli jsme si s tím vším na lavičku do zámecké zahrady a vyhlíželi medvídka v medvědáriu. Nejdřív jsme ho neviděli, a tak jsme se zabavili bubli fukem, který mi Abu jen tak koupil :)

No je vidět, že Abu není tak dobrý fotograf, protože nezachytil ani jednu z mých úžasně velkých bublin :D

 

Bublinky asi méďu vylákaly ven a my ho objevily, jak dřepí ve vodě.

Takovéhle dny mi budou moc chybět. Venku už není takové teplo a v pondělí mi začíná škola, kde budu od nevidím do nevidím. Musím si sama sobě slíbit, že se budu snažit alespoň o víkendech chodit ven :)

Když je prohibice, tak se kalí!

V pátek se mi narychlo ozvala nejlepší kámoška, ať k ní dorazím a že si půjdeme někam zatancovat. Poslední dobou se na ni svalilo tolik problémů a starostí, že jsme se spolu s dalšími děvčaty rozhodly ji trochu rozveselit. Protože byla zrovna vyhlášena prohibice, vzaly jsme flašky z vlastních zásob, k tomu přibraly nějaké pochutiny a takto vybavené jsme vyrazily do Prahy.

Připraveny vyrazit

Jako obvykle jsme drbaly kde koho (ale nepomlouváme!), nadávaly jsme na kluky a jejího přítele, s kterým se (už asi po 2154463216142 tý) rozchází a k tomu popíjely různé drinky :) Někdy kolem 11. jsme se začaly připravovat a protože už jsme nebyly úplně střízlivé, vyšly jsme na tramvaj až někdy po půlnoci. Venku se to hemžilo "veselými zjevy", mezi které jsme se asi za chvíli taky připojily :D Takhle nějak vypadala naše cesta do centra:

Z domu hezky v náladičce a s sebou zásoby pití ukryté v kabelkách :P

V tramvaji :D

Focení před řekou a hradem (které na fotce nejsou vidět :D)

Z místních diskoték nakonec vyhrál Zlatý strom (a tím trapným důvodem bylo, že se tam neplatí vstup - ano, jsme teď dost bez peněz). Musím říct, že to tam pro mne je jako bludiště. Když jsme se jednou s Kačkou vydaly na toalety, nemohly jsme pak vůbec najít cestu zpět na parket a udělaly jsme si takovou menší prohlídku všech tamních místností :D Ten parket mi přišel jak ze skla... strašně to tam klouzalo! A Kačka se jednou docela slušně "vymázla".. No jo, pánové se nasmály, ale nám to bylo jedno. Většinou se tam pohybovali cizinci, kteří nás už nikdy neuvidí ;)) 

Tančili jsme až do rána!!

Cesta domů byla neuvěřitelně mrazivá! Foukal silný studený vítr a my byly hladové a unavené... Někdo navrhl, ať se jdeme najíst do nejbližšího fastfoodu. Bylo to něco jako iBurger ?? a všechno tam bylo příšerně nechutný. Předběhly jsme celou frontu, ale Rusáci si mohli nadávat jak chtěli :)) Pak jsme čekali dlouhých 20 minut na ranní spoj domů.

Shloulené na zastávce...

Spát jsme šly asi v 6, takže vstávání bylo srandovní (a to jsem ještě netušila, jaká jízda mě čeká další den). Verča - nejkámoška, s kterou jsem 4 roky seděla v lavici na střední škole, se zrovna chystala darovat 2 tašky oblečení příbuzným do Polska a napadlo ji, že by mi něco mohla dát. Celé odpoledne jsem tak strávila zkoušením různých kousků. Jen jsme se utvrdily v tom, jak je oproti minulosti těžké sehnat obyčejné jednobarevné tričko bez potisků za normální cenu. Nakonec jsem si odvezla plnou igelitku věcí :D

A tak nějak jsem strávila jeden z posledních víkendů před začátkem školy. Někteří z vás si možná všimly, že jedna z mých kamarádek je také blogerka. Schválně, kdo ji pozná?:) Na závěr bych se ráda omluvila, že nejsem moc aktuální (dnes je úterý), ale 2 dny po založení blogu nám vypnuli internet a bez toho vkládat příspěvky neumím ;)

Co říkáte na prohibici a jak jste se k ní postavili vy?
Mějte se báječně a užívejte! :)

Ahoj!

Vítám Vás na svém blogu a jsem ráda, že jste se doklikali až sem, kde se o mně dozvíte pár základních informací.

Tímto bych se ráda představila: 

Přátelé mi říkají Miky a klidně mě tak můžete také oslovovat :) Nejspíš správně hádáte, že jsem se narodila ve znamení kozoroha. Pojmenovala jsem podle toho svůj blog, protože mě to asi nejlépe vystihuje. Toulavá jsem, i když ne tak moc fyzicky, jako spíš v myšlenkách... A o ty bych se s Vámi ráda podělila. Nechci se orientovat na nějakou oblast jako je móda nebo kosmetika. Nechám se vést životem, a tak s přibývajícími zážitky, budou přibývat i zdejší příspěvky :)

Pokud byste se o mně rádi dozvěděli něco více, není nic snažšího, než položit mi otázky přímo tady na blogu nebo využít jeden z kontaktů umístěných níže ;)

Email: WanderingCapricorn90@gmail.com

FB: www.facebook.com/toulava.kozorozka

PS: Samozřejmě nemusíte psát jen otázky, ráda přivítám i rozumnou kritiku (nebojte, zvládnu to).
PPS: Doufám, že se Vám tu bude líbit.
 

"The peace be with you"

MIKY